Mokrý výlet

V letošním školním roce jsme si kvůli dálkové výuce z důvodu koronaviru mnoho akcí neužili, o to víc jsme se těšili na závěrečný výlet.
Jízdu vláčkem, Lufťákovu stezku a zmrzlinu si nechtěl nechat ujít nikdo a tak jsme ráno v 8 hodin byli připraveni vyrazit. Už v tu chvíli se na nás obloha netvářila úplně přívětivě, ale dešťové kapky padaly jen minimálně. Jakmile se vláček rozjel směr Benecko, kapek dost přibylo. Utěšovali jsme se, že u hotelu Skalka, kde byla naše výstupní stanice, bude určitě všechno jinak. Bylo - déšť zesílil a přidala se mlha. V pláštěnkách jsme se do ní i mezi dešťové kapky neohroženě vydali hledat první lufťácké stanoviště. Vyzkoušeli jsme si jeho úkol a pak se rychle šli schovat a nasvačit pod přístřešek vedle kapličky sv. Huberta. V silném dešti jsme zvládli ještě čtyři další stanoviště, ačkoliv déšť sílil a v dáli se dokonce ozývala bouřka. Někteří jsme už byli dost promočení a začínala nám být zima. A tak jsme druhou polovinu stezky už nešli, vrátili jsme se stejnou cestou k vláčku a byli moc rádi, že nás doveze do tepla ve škole. Na vlastní kůži jsme se přesvědčili, jak je důležité mít na pobyt venku správné oblečení. Někteří z nás totiž měli místo pláštěnky jen promokavou bundu a nebo teplákovou mikinu.
Výlet se sice kvůli počasí příliš nevyvedl, ale nám to náladu vůbec nezkazilo. Příště se nám určitě povede!